KNIHA Ľadová perla Aljašky Glacier Bay

 

 

 

 

 

Ľadová perla Aljašky Glacier Bay

Autor: Podhorský Miroslav
Počet strán: 80
Väzba: viazané
Jazyk: český
Rok vydania: 2007
Bežná cena: 296 Sk

 

Glacier Bay viděny z kajaku

Navštívit Glacier Bay je poměrně jednoduchá záležitost, vidět ho ale na vlastní oči a slyšet výkřiky ledovcových stěn vrhajících se do smrtelné náruče moře nebo naslouchat jemnému zvonění a praskání plovoucích ker, tak zvanému „poping of ice", při němž z ledu unikají malé bublinky po staletí uvězněného vzduchu, není vůbec tak snadné. Jak jsem se již v úvodu zmínil, nachází se celý Glacier Bay na území Glacier Bay National Parku, a sice necelých sto kilometrů východním směrem od hlavního města Aljašky Juneau.

Juneau je příjemné město vtlačené mezi mořem a horskými svahy. Má překrásné okolí a není napojeno na silniční síť kontinentu, což je jednou příčinou, proč je pobyt v něm tak příjemným. Člověk se tam cítí jako někde na ostrově. Počet turistů je převážně regulován leteckými linkami a loďmi. Vždyjen na pár hodin se tam zdrží obrovské výletní parníky, které přistávají v extra pro ně zřízeném přístavu. Chudáci turisté jsou hned na souši předáni do opatrování různým spřáteleným firmám turis¬tického průmyslu, které jim nabízejí ke zhlédnutí všechny přírodní skvosty Aljašky za pár hodin a dolarů. Turisté jsou tedy zaměstnáni a do města se ani nedostanou, neboť musí letět helikoptérou na ledovec, potom by chtěli ještě uvidět medvěda a samozřejmě si musí rezervovat čas na nákup suvenýrů. Tyje v oněch desítkách obchůdků kolem přístavu skutečně těžké si vybrat, neboť tolik kýče na jedné hro¬madě člověka přímo oslňuje.

Doufám, že záměr nynějšího starosty Juneau, který si vzal do hlavy napojit hlavní město Aljašky na silniční síť, nevyjde. Byl by to jednou navždy konec klidu a pohody. V tu ránu by bylo město zaplaveno obýváky na kolečkách, stavěly by se tam obrovské benzinové pumpy a motely, což by neudělalo dobře ani městu, ani okolní krásné přírodě. Cesta do Glacier Bay vede obyčejně přes Juneau. Od začátku června až do kon¬ce září jezdí šestkrát týdně malá loď z nedalekého přístavu v Auke Bay přímo do Bartlett Cove, jediného východiska pro celý Glacier Bay. Nad Auke Bay se šine do údolí známý Mendenhall Glacier, který je lehce přístupný, a tudíž patří k nejpopu-lárnějším ledovcům na Aljašce. Po jeho obou stranách vedou turistické stezky. Po té levé se dá vyjít až vysoko nad ledovec, odkud je pak krásný pohled jak do údolí, tak i na horní ledová pole.
Plavba do Bartlett Cove trvá asi čtyři hodiny a o zábavu je postaráno, neboť v Icy Strait je možno pozorovat četné velryby při jejich neúmorném shánění potravy, které nám návštěvníkům připadá jako bezstarostné dovádění v jejich mokrém živlu.

Druhá možnost dopravy je letadlem. Existuje pravidelná linka mezi Juneau a vesnicí Gustavus, odkud je ale nutno organizovat dopravu ke Glacier Bay Lodge, jenž se nachází přímo u vody v Bartlett Cove. Je to jen asi patnáct kilometrů, ale ty mohou být zatraceně drahé, neboť se jedná o cenu tržní. Gustavus je typická vesnice bílých usedlíků, kteří ve třicátých letech minulého století počali farmařit na úrodné půdě v podhůří. Většina domů je rozházená po lese. Je tam pošta, jeden centrální obchod, kde plastiková láhev vody stojí více než láhev dobrého vína v Evropě, a jedna stará krásně restaurovaná benzinová pumpa, která slouží oněm několika desítkám aut, které se v té enklávě nacházejí a na kterých je letecký turista plně závislý.
Vydal jsem se se svou ženou Irenou a svými dobrými přáteli Joem a Wilhelmem do Bartlett Cove lodí. A udělali jsme dobře. Seděli jsme na horní palubě lodi a hledali dalekohledem velryby. Když jsme se jich nasytili, hleděli jsme upřeně na blížící se horské panorama, které se v dáli bělelo proti modré obloze. Vyprávěli jsme si dojmy z tuctu našich minulých společných výprav na Aljašku a shodli jsme se v názoru, že jestli počasí vydrží, bude tato jedna z nejhezčích. Na palubě jsme si s sebou vezli naše osvědčené skládací kajaky systém Klepper, jejichž výborné schopnosti při jízdě po moři jsme měli možnost v minulosti vícekrát prověřit. Jediný problém, o kterém jsme sem tam diskutovali, se týkal uskladnění proviantu na dobu tří týdnů. Dělali jsme si vážné starosti, jak se nám vše do lodí vejde. Věděli jsme, že v Glacier Bay nemůžeme cestou nic přikoupit, neboť tam, kde ještě nedávno byl ledovec, nebydlí ani duše.

V Bartlett Cove je malé správní středisko parku, již zmíněná lodge a výborně zařízené stanové tábořiště, které zelo při našem příjezdu prázdnotou. Tam jsme se zabydleli a počali sestavovat naše lodě. Plnoštíhlá příslušnice správy parku nám vysvětlila všechna možná a nemožná nebezpečí, která nás mohou ve volné přírodě potkat a zvláště pak oblasti, kde si máme dát pozor na medvědy. Vysvětlila nám, že se potraviny musí na území parku uskladňovat ve válcovitých kontejnerech, které medvědi nemohou rozpárat a které správa parku návštěvníkům půjčuje. Se šesti takovými plastovými bombami jsme se navrátili k lodím a pakování mohlo začít.

Brzy nám došlo, že budeme muset část věcí až do našeho návratu deponovat v „cache". A tak jsme redukovali a redukovali, až jsme nabyli přesvědčení, že máme skutečně jen to nejnutnější. Spokojeni s vykonanou prací sedli jsme si k ohni a pozorovali západ slunce. Fairweather Range prokukoval nad proužkem lehkých mraků a naše nálada stoupala tam někam k němu do nebeských výšek. Moře se od nás vzdalovalo a obnažovalo břeh, na kterém kameny porostlé různými druhy mušlí prozrazovaly jednotlivá stádia odlivu. Rozdíl výšek mořské hladiny při odlivu a přílivu dosahuje v Glacier Bay až osmi metrů. Zhruba šest hodin voda mizí, aby pak opět asi šest hodin přibývala a naplnila všechny zálivy bez výjimky.
Příliv a odliv jsou jevy, se kterými musí každý kajakář počítat. Musí vzít na vědomí proudění, které ty obrovské stěhovavé masy vody způsobují, zvláště pak v úžinách. (...)

 

Zdieľať článok na Facebooku