ČESKÁ REPUBLIKA - Novodobý fenomén „Dark Tourism“ neboli v překladu temný turismus přivádí návštěvníky na místa, kde se v minulosti – ať již dávné či poměrně nedávné – udála nějaká tragédie, neštěstí.
CzechTourism vyhlásil na stránkách www.kudyznudy.cz anketu, která umožnila sestavení žebříčku TOP 10 českých „temných“ turistických míst.
S velkým náskokem zvítězil Památník Terezín, pro nějž hlasovalo 51 % účastníků. 12 % hlasujících uvedlo jako nejtemnější turistické místo památníky připomínající vyhlazení vesnic Lidice a Ležáky. V souboji o 3. místo nakonec zvítězilo Slavkovské bojiště.
1. Terezín Městečko Terezín se v roce 1941 proměnilo v místo koncentrace tisíců především českých Židů. Ti odsud putovali dále do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. V budově bývalé terezínské školy dnes sídlí Muzeum ghetta. Malá pevnost z konce 18. století fungovala ve válečných letech jako věznice pražského gestapa. Místo nacistické zvůle navštíví ročně kolem 300 tisíc návštěvníků.
2. Lidice a Ležáky jsou vesnice vyhlazené nacisty za 2. světové války. Doplatily na přímou či jen domnělou souvislost s atentátem na říšského protektora Heydricha. Osud malé vesnice Lidice se naplnil 10. června 1942, muži byli zastřeleni, ženy odvlečeny do koncentračního tábora a většina dětí zavražděna. Vesnice byla srovnána se zemí. Stejný osud postihl o 14 dní později i osadu Ležáky.
3. Slavkovské bojiště se stalo hromadným hrobem několika národností. V muzeu sousedícím s památníkem mohou návštěvníci zhlédnout multimediální expozici „Bitva tří císařů. Slavkov/Austerlitz 1805“. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Historické muzeum ve Slavkově navštíví ročně asi 55 tisíc lidí.
4. Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze posloužil jako úkryt parašutistům, kteří provedli v roce atentát na R. Heydricha. Příslušníci SS a Gestapa obklíčili kostel a 18. června 1942 brzy ráno došlo k boji. Nad přesilou Němců nemohlo 7 parašutistů zvítězit a tak po vyčerpání munice použili poslední náboj k ukončení vlastního života.
5. Naučná stezka Jáchymovské peklo vede návštěvníky místy, kde v padesátých letech 20. století stály tábory a doly, v nichž za nelidských podmínek žili a dobývali uranovou rudu vězni komunistického režimu.
6. Areál bojiště bitvy u Hradce Králové připomíná jednu z nejkrvavějších bitev 19. století. 3. července 1866 se zde střetla pruská a rakouská vojska. Severozápadně od Hradce Králové na vyvýšenině Chlum jsou rozmístěny více než čtyři stovky pomníků, hromadných pohřebišť i symbolických památníků.
7. – 8. Památník Vojna u Příbrami a muzeum obětí komunismu stojí na místě bývalého zajateckého tábora z let 1947–1949. V období 1949–1951 zde byl tábor nucených prací a následně do roku 1961 vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu.
7. - 8. Vyšehradský hřbitov - Slavín je častý cílem školních výletů, neboť je zde pohřbeno na 600 významných osobností - spisovatelů, vědců, básníků, výtvarných umělců, skladatelů, herců, lékařů, politiků a dalších. Hlavní cesta hřbitovem vede ke Slavínu, společné hrobce národních velikánů.
9. Václavské náměstí v Praze si v roce 1969 vybrali studenti Jan Palach a po něm Jan Zajíc za místo své oběti ve jménu protestu proti okupaci Československa ruskými vojsky. Před Národním muzeem - přímo na místě, kde se Jan Palach upálil, je dnes památník. Přes dvě nízké kruhové mohyly, vystupující z reliéfu chodníku, je položen bronzový kříž se jmény obou studentů.
10. Zámek Velké Losiny je smutně proslulý čarodějnickými procesy. Na konci 17. století zde působil inkvizitor Jindřich Boblig, povolaný ze Šumperka, který zde organizoval čarodějnické procesy, v jejichž důsledku bylo upáleno 56 lidí.
Zdroj/autor: kudyznudy,Czechtourism
